Měsíc s Expression Web 2.0 – aneb 3 výhody proč přejít

Je to už skoro měsíc, co jsem přešel ve své web-tvorbě pod křídla Microsoftu a rozhodl se používat Expression Web 2.0. Byla to pro mne cesta ale ve skrze příjemná.

V současnosti jsem svědkem toho, kdy se kvality Microsoft softwaru nebývale zvedají. Celkově dnes na Microsoft nahlížím jinak než dřív. Ne že bych byl předtím nějakým zastáncem Linuxu a “druhé strany síly”, ale chápal jsem, že Open Source software je prostě to nejlepší co může člověka potkat. Imho, dneska si to nemyslím. PSPad pro mě byl kvalitním pracovním nástrojem hodně dlouho a splňoval mé požadavky. Splňoval je ale jen do té doby než jsem poznal Expression Web kdysi známý jako Front-page. Měl jsem tak trochu strach, že mu to zůstane a že to bude nástroj zejména pro zvědavější BFU a že mi bude cpát kódy tam kam nechci…

První co mě při spuštění Expression Webu trklo bylo to množství oken. Opravdu jsem nevěděl kam šáhnout a pro co. Ale zvykl jsem si rychle. Vytvořil jsem si tedy “New Website > Empty website” a do nezvyklého default.htm začal psát svůj první kód. A hele. Vyjel na mě intellisense.

Hele juhů. Ono mi to nabízí, co chci asi napsat. Zkusil jsem stisknout enter. Příkaz se doplnil, napsalo se rovná se a připravili se uvozovky. Mno bomba! Psal jsem dál a zjistil, že takhle si ušetřím nejméně polovinu času, kdy musím psát uvozovky, rovná se apod. A další výhodou je samozřejmě to, že máte po ruce přehled všech příkazů a vlastností co můžete použít. IntelliSense v sobě skrývá nápovědu téměř pro všechno. Bohužel vyjma PHP, ale to mi nijak nevadí.

Zkusil jsem tedy po sepsání nějakých divů a textů vytvořit první CSS soubor a bez větších překvapení se stalo co jsem čekal. Už mě tu čekal můj drahocený IntelliSense. Takže – začnu psát “text-“ a IntelliSense mi nabídne “text-align”. Stisknu tedy tabulátor – text se doplní ,přidá se dvojtečka a IntelliSense mi zase ve své kráse otevře. Rychlé jak blesk. 

Další výhodou je Design, Split a Code view. Jak víme, tak FrontPage byl WYSIWYG editor. Tuto funkcionalitu si po něm Expression Web zachoval. Tudíž můžete celý web formovat touto cestou. Profíci samozřejmě pracují v kódu, ale i tak je pro ně tato funkce užitečná. Ve formě Splitu totiž můžete celé změny realtime sledovat. Obrazovka se vám rozdělí na dvě okna. V jednom upravujete, ve druhém sledujete.

A poslední skvělou věcí, kterou rád používám, je integrovaný FTP klient. Zajisté! PSPad se také umí připojit přes FTP, ale neumí “synchronizovat”. Pro příklad – chcete něco změnit na stránkách. Chcete přidat další věc či upravit nějaký kód, ale nechcete ho upravovat tak, aby jeho vývoj viděli všichni zrovna připojení návštěvníci. Připojíte se ke vzdálenému serveru a jedním tlačítkem, se vám celý jeho obsah na FTP stáhne do počítače. Provedete změny, které potřebujete, otestujete všechno u sebe a pak jedním tlačítkem sesynchronizujete tyto dvě složky. Klient pozná jaké soubor jsou novější a automaticky je nahraje na server. Takže nahraje jen soubory, které se změnili. Navíc můžete tyto soubory jednoduše poznat. Pomocí malých ikonek vám Expression Web poví vše o jednotlivých souborech. Tudíž šipka znamená, že tento soubory by měl být přenesen, protože buďto na serveru ještě není a nebo je novější než jeho starší bráška, otazníček zase znamená, že si není jistý zdali tento soubor na web patří… apod.

Tyto tři funkcionality, pro mě byly jasným důvodem, proč pro svou práci zvolit Expression Web 2.0. PSPad je dobrý, ale na profesionální nástroj prostě nestačí.