Chrome OS – kdo by se z něho neposral

Šílenství pro nic

Pár dní od uvedení nového projektu Chrome OS o kterém nikdo nic neví a nikdo ho ještě neviděl a už se česká fóra plní příspěvky o tom jak moc je super a jiní zas jak trapné to bude. Už se vynášejí soudy kde Chrome OS má a kde nemá šanci a jak bude špatný. Inu je to trochu legrační tohle sledovat, když si na to:

1) Nikdo si nešáhl

2) Nikdo to neviděl

3) Nikdo neví jaké aplikace to bude obsahovat

4) Nikdo v podstatě neví jak to bude celé fungovat

A jak tedy?

Dohady jsou různé a kde možně se mluví o tom, že klasický desktop (teď myslím plochu) bude nahrazen Webkitem. Tedy webovým jádrem, který používá nejen Safari, ale právě i Google Chrome. Pokud to znamená, že aplikace budou psány v HCPM (HTML, CSS, PHP, MySQL) – sem s ním! Google Chrome OS by tak nebyl ničím jiným než Adobe Air jako celý systém. Takže o aplikace rozhodně nouze asi nebude. Jelikož systém bude fungovat na linuxovém jádře, spousty aplikací již připravených jsou. A další aplikace si může kdejaký teenager dopsat sám (HCPM).

Čili shrňme si to. Od systému chceme:

1) Dostatek aplikací – zajištěno. (Linuxové již napsané a kdyžtak jsou webové taky k dispozici)

2) Kvalitní jádro – zajištěno. Linux má kvalitní Kernel. Kdyby neměl, nebyl by na 90 procentech všech webových serverů.

3) Příjemné rozhraní – zajištěno. Google není žádný idiot, takže tohle určitě zmákne

4) Ergonomie ovládání – zajištěno. Zase Google. Google to prostě umí – dokáže napsat kvalitní jednoduchou a rychle pracující aplikaci.

5) Rozšiřitelnost HW – zajištěno. Že se dají ovladače psát i na Linux je už dlouho zvykem.

Google podle mě rozhodně šanci má a má taky hodně vývoje už za sebou, protože práce na Google Chrome OS začali už dávno a také díky tomu že začal na Linuxu. Osobité spojení Webových technlogií a klasických aplikací napsaných “natrvdo” pro Linux je ideální parketa kde začít. Mimoto může Google své aplikace klidně naportovat z Google Android. Tam už vlastní základní aplikace má. (Přehráváč muziky, zápisníček apod.)

Takže proč mu brát lízátko?

Vývoj Google Chrome OS rozhodně neznamená pro Microsoft konkurenci. Tedy alespoň ne dnes. Nicméně bude to systém extrémně rychlý, bude na něj dost aplikací, bude na něm běžet HW a bude zdarma. Takže co víc si přát?

Co mě ale pálí?

Otázek je mnoho. Vývoj systému není vývoj levný. Tedy obzvláště ne pokud chcete něco více než jen OS pro váš modem. Může se stát – a znovu podotýkám, že MŮŽE (ne že se stalo) – že Chrome OS bude plný reklam. Google totiž má reklamy docela rád.

Může se stát, že bude více edicí a že jen ta nejnižší bude zdarma.

Může se stát že Chrome OS bude zdarma jen pro lidi co si jej umí zkompilovat apod. 🙂

Kdo ví jak to nakonec skončí. Chrome OS má budoucnost velkou a dveře jsou mu otevřeny. Partneři přizvání a co já vím co ještě. A je možné že nakonec na Microsoftí křeslo dosedne velký Google, skoupí Facebook a bude vést šíleně velkou databázi všech hříšníků na tomto světě. A možná po smrti dojdeme k branám velkého Google Ráje a svatý Lary nám řekne: “Nenene, v devatenácti jsi si hodil Windows na další parition na disku a o rok později si stáhnul celé album Pink z výměných sítí a co ty hnusnárny vygooglené minulou středu? Ani náhodou junáku. Táhni do pekla a usmaž se v těch DOSovejch sračkách bez grafickýho rozhraní.”. A jak řekl, tak se stalo.

Reklamy

Minatoryho hitparáda – díl 1.

Na značce záleží

Již druhým rokem jsem šťastným majitelem skvělého Lenovo Notebooku T61 a ačkoliv je tento kolibřík opravdu starý a jeho HW součásti nebyly ani v dobře koupě nijak extra třídou, za “super-nadupadný Acer” bych neměnil. Ono totiž na značce záleží.

Acerů jsem viděl hromadu a rozhodně se nedá říct, že bych z nich byl nějak extrémně nadšený. Většina lidí to asi nepochopí, ale rozhodně si raději koupím dražší Lenovo či Dell než extrémně levný Acer, který teoreticky dává stejný a někdy i vyšší výkon. Se značkou kvalitních prodejců si totiž nekupujete jen počítač, ale i podepsané ovladače, budoucí podporu, profesionální příručky a kvalitní provedení. Acer je značka skutečně masově rozšířená, ale provedení takových notebooků je naprosto skandální. Neergonomická klávesnice a tuna špatně napsaného software i předinstalované trial verze naprostých píčovin hned po koupi.

Lenovo či Dell firmy to mají řešené mnohem lépe. V takovém případě si totiž kupujete notebook, který je skutečně použitelný, neobsahuje zbytečné kraviny navíc a ovladače HW jsou podepsané a řádně otestované. Provedení je přímo luxusní, notebooky od Lenova vydrží i autohavárii a stále běží :). Všem nevěřícím doporučuji zhlednout skutečné video.

Naprosto skvělý je i běh Windows na takových kvalitních zařízeních. Na Lenovu okna prostě “nepadají”. Skutečně se to prostě neděje a Bluescreeny už jsou mnou dávno zapomenuté. Naopak Windows padají jen lidem, kteří si nechávají postavit PC od sousedovic kluka či od profesionála od rohu na Kauflandu. Lidé kteří se nebojí investovat své peníze do skutečných počítačů mají prostě Windows rádi. Na Okénka nadávají jen chudáci co mají počítač postavený ze součástek z výprodeje :).

Síla knihoven, ripování a synchronizace

* Pokud vás tento článek pohoršuje, není to náhoda. *

Nechápu lidi, kteří v roce 2009 své MP3 strkají do různých složek na disku a zavádí si do nich vlastní architekturu řazení dle autora, interpreta, roku, alba apod. Tuto člověka zcela zavržení hodnou práci za mě už pár let dělá automatická knihovna – konkrétně knihovna v Media Playeru. Celý princip je prostě naprosto geniální, dle tagů, které jsou obsahem každé skladby lze tyto písničky nějak řadit na monitoru. O fyzické umístění souborů a jejich složkovou strukturu se člověk nemusí starat. Pokud chci nějakému albu doplnit obrázek není to problém, zároveň není problém změnit jakýkoliv tag u písničky popřípadě celá alba slučovat do jednoho. Takové třídění MP3 ve vaší knihovně je s Media Playerem velmi příjemná činnost. Člověk si prostě sedne s ranním čajem a projíždí svou knihovnu, lehkým stiskem delete klávesy maže nepotřebné skladby, alba, duplikáty apod. – Všechno na jeden klik, krása.

S Media Playerem lze rovněž výborně ripovat. Stačí nějaké CD vložit do mechaniky a zábava může začít. Výběr formátů, kilobitsekund a dalšího. Media Player je prostě chytrý přehrávač. Poskládá písničky na váš disk do složky s hudbou dle tagů, takže zachová i pořádek ve složkách. Po celou dobu ripování lze samozřejmě poslouchat jiné písničky, rip se odehrává na pozadí.

Jestliže jsem v prvním odstavci kroutil hlavou nad amatéry využívající vlastní diskové třídění MP3 na disku, teď musím kroutit i nad těmi, kteří své písničky na přehrávač nahrávají Copy&Paste metodou. Media Player má toto pořešené  dlouho. Ano, mám na mysli synchronizaci. Hrabat se ve složkách nemá přeci nikdo za potřebí. Stačí songy přetáhnout do příslušného okénka a klepnout na tlačítka. Media Player sám optimalizuje datovou hloubku, formát tak, aby šel v daném zařízení přehrát. Navíc společně se vším zkopíruje i obrázky alb což je u takového špičkového telefonu jakým je HTC Touch HD docela důležité.

Vlastní složkovou architekturu už roky nepoužívám. Všechny písničky házím do profilové složky s hudbou, kterou má automaticky založen každý uživatel Windows. Speciální diskové oddíly pro písničky už zakládají jen děti a amatéři. Větší idioti si svou hudbu hází do složky ‘Nová Složka’ na plochu.

Pokud vlastníte iPhone, musíte kvůli tak primitivní věci jako je kopírování písniček stahovat software od Apple, který neumí vůbec nic navíc nad již integrovaným Media Playerem. Toto nechápu, svědčí to pouze o ubohosti Applu natahat vám do PC každou kravinu navíc. iPhone jako takový je super, ale spousta sraček okolo ho jen zbytečně brzdí a shazují jeho úroveň. Navíc iTunes nejsou naprogramovány nijak dobře a spousty, jinak spokojených Appláků, si u nich stěžuje na časté zamrzání a padání.