Hrdina mobilních nadšenců jménem HD2

Když Microsoft chystal do světa pustit Windows Mobile 6.5, čekalo se jaké zařízení bude hlavním představitelem tohoto systému. O Leo slýchali fanoušci firmy HTC už od ledna 2009. Tedy celé dva roky zpátky. Uniklé informace nejdříve hovořily o HW jehož srdcem měl být GHz procesor. Posléze bylo také zjištěno, že se s vážností uvažuje o nasazení Androidu, ale odpor komunity tomu víceméně zabránil. Listopadu 2009 byl představen oficiálně model HTC Leo s prodejním názvem HTC HD2 a weby se mohli zbláznit. Na úhlopříčce 4,3 palce, v dokonalém pevném těle s kovovým krytem baterie a pogumovaným plastem proti sjíždění rukou se skrýval nejlepší telefon té doby – nejlepším telefonem je však i po roce stále.

Jakmile došlo k představení nové verze Windows Phone 7 – nástupce Windows Mobile okamžitě se na diskusních fórech začalo silně spekulovat o dostupnosti oficiálního upgradu pro HD2 – vždyť je to dosud nejvýkonnější Windows Mobile telefon na světě. S 1GHz Snapdragonem a 512MB RAM předčí kdejaký náš stolní počítač o pár let zpět. Microsoft se nakonec vyjádřil, že upgrade na WP7 je zcela v režii HTC – to se však odmlčelo a v průběhu roku představilo nový telefon. HTC HD7 – nejde přitom o vůbec rozličné zařízení než je HD2. Má naprosto stejný procesor, stejné rozlišení displeje, stejné rozlišení fotoaparátu atp. Má jen jednu věc – tou je Windows Phone 7.

Komunita samozřejmě pracovala proti – výhodou HTC HD2 bylo, že i díky t-mobile si jej na světě koupilo miliony lidí a tak byla komunitní základna skutečně velká a plná odhodlání. Nejdříve se fanoušci pustili do portace Androidu – začátky byly kruté, vypadávala wifi či nešel mikrofon nebo neexistovala podpora 3G sítí. Prvních buildů Androidu jsme se mohli dočkat července 2010 – půl rok po vydání HTC HD2. Další půlrok pak znamenal finální dosažení cíle. Naprosto funkční Android s podporou Wifi, Bluetooth, mikrofonu, reproduktoru, kamery, fotoaparátu, blesku, podsvícení displeje podle senzoru, akcelerometru se dostal na tato zařízení. Věci došli až tak daleko, že se komunitě podařilo nahrát Android přímo do interní paměti telefonu. Tzv. NAND ROM začali být dostupné 30. prosince 2010. Byly rychlé, zcela použitelné, vydrželi na baterii tak jako jakýkoliv jiný high-end Android telefon. Co je úžasné je to, že Android buildy byly dokonce rychlejší než originální systém Windows Mobile 6.5. Pro kumunitu znamenalo zásadní úspěch.

Nějak tak vedle bez velkého zájmu byly naportovány jiné derivace Linuxu. Ubuntu či Meego. Mimojiné se někomu podařilo naportovat i Windows 95 nicméně to je opravdu jen bonbónek.

12. ledna 2011 – 13 dní od uvolnění první Android NAND ROM byl světu představen první build operačního systému Windows Phone 7 k dispozici pro HTC HD2. Je zcela funkční, zcela plynulý a je jasným úkazem toho, že tento telefon je králem i dnes. Vždyť nové HTC HD7 stojí 15 tisíc a za tu cenu nabídne jen jiný software nikoliv hardware.

Je jasné, že HTC HD2 se v průběhu minulého roku dočkalo největšího zájmu komunity na světě a díky solidní HW výbavě se stalo softwarově nejmodifikovanějším telefonem v historii. A co je na tom skvělé – jakýkoliv z těch systému, ať už Android, Windows Mobile, Windows Phone 7, Meego apod. můžete používat jako naprosto normální systém. S jakýmkoliv systémem je totiž telefon tak kvalitně odladěn, že to vypadá jak kdyby tam ten systém dával sám výrobce.